Antikrista
Amélie Nothomb
V pořadí již čtvrtý česky vycházející román jedné z nejvýznamnějších současných francouzsky píšících autorek. Průbojná, obletovaná a všemi obdivovaná Krista se na fakultě začne přátelit s nenápadnou a osamocenou Blankou, která je zpočátku na vrcholu blaha. Drama začíná v okamžiku, kdy se Krista začne zmocňovat světa Blanche, až ji z něj úplně vytlačí. Antikrista je dalším mistrovským průnikem Nothombové do psychologie jejích dospívajícíh postav.... celý text
Přidat komentář
Další z brilantních textů Nothombové. Prostě miluji její úsečný, strohý, cynický a úderný psaní. Tentokráte se příběh soustředí na manipulativní chování a jak si díky takové schopnosti dokáže schopný manipulátor převzít kontrolu nad vaším životem. Kritizovat nereálnost chování Blanchiných rodičů není vůbec namístě, to by bylo stejné jako kritizovat klasický český ležák, že je moc hořký. Autorka naschvál přehání, aby ještě tak zdůraznila grotesknost celého příběhu. Jestli se Antikristě, jak ji Blanche nazývá, podaří převzat vládu nad životem hlavní hrdinky až do úplného konce, to už si musíte přečíst sami. Nothombovou už směle řadímjl mezi mě oblíbené autory a vám, kteří ji ještě neznáte a máte rádi kvalitní literaturu, doporučuji okamžitě si některou z jejích útlých knih sehnat a zhltnout.
(SPOILER) Moje první kniha ve slovenštině a pěkná srágora. Možná dobrý téma, ale špatně a nezáživně zpracovaný. Nemyslím si, ze by rodiče takhle zazdili vlastní dítě kvůli nějaký cizí potvoře, kterou by obhajovali i po tom, co se všechno provalilo.
Antikrista je čtení asi na hodinu a půl. Děj je prostý: jak se introvertní dívce změní svět potom, co si najde kamarádku, ze které se vyklube manipulativní bestie :) Musím říct, že to mělo spád, ironii a sarkasmus pro autorku tak typický (jakož i slovní ekvilibristiku). Určitě by se z toho dalo vytěžit víc, ale v tom je ta lehkost a svižnost. Vnímání pubertální Blanche bylo docela věrné teenagerskému tápání a hledání sama sebe. A Krista? Ano, i takoví manipulativní jedinci skutečně existují. A jestli myslíte, že ne, tak jen buďte rádi, že jste neměli tu čest…
Krátké, stručné, a přitom tak výstižné; měla jsem pocit, že čtu matematické zadání v próze. Jistě, už při čtení se mi několikrát dralo na jazyk moje oblíbené ale, jenže styl vyprávění a precizní formulace (mimo jiné na téma lukostřelby) mě umlčely. Jsem přesvědčená, že velkou zásluhu na úžasném vyznění této knížečky má i překladatelka Jarmila Fialová.
Moje druhá Amélie Nothombová a já jsem nadšená, že jsem tuhle belgickou autorku objevila; bylo by tak snadné ji minout. Opět velké díky databázi a u této knihy děkuju především za komentář Prey, ten se povedl právě tak jako Antikrista.
"Ti, kdo se domnívají, že četba je jakýmsi únikem, jsou na hony od pravdy: číst znamená postavit se tváří v tvář skutečnosti v jejím nejkoncentrovanějším stavu - což je kupodivu méně hrozivé než mít co dělat s její věčně ředěnou podobou."
Tuto útlou knížečku jsem si před pár lety koupila ve výprodeji za 1 € v jednom piešťanskom knihkupectví. Název knihy je odvozen od jména Krista, která je pravým opakem hlavní hrdinky Blanche. Kniha je rádoby psychologickou sondou do nitra 16-leté ušlápnuté, intelektuální, introvertní studentky, která chtě nechtě je i není obětí manipulace své stejně staré rádobykamarádky, která ji i její rodiče pěkně vypeče. Kniha stojí za přečtení, ačkoliv mě neoslovila svým námětem. Nicméně lze vysledovat způsob myšlení "západoevropanů", který nám v některým směrech může být vzdálený. Například že člověk žijící v sociálně znevýhodněném prostředí by měl být pozitivně diskriminován, aby měl šanci dosáhnout stejné úrovně vzdělání, práce a zároveň by na něj neměly být kladeny stejné nároky jako na ostatní. A také že jeho negativní stránky povahy a chování jsou determinovány práve tím znevýhodněným millieu, ze kterého pochází. Vidím v tom jeden z důvodů toho, v jakém srabu se nyní nachází celá západní Evropa.
Čtivá, rychle odsýpající kniha bez zbytečných odboček a větvení, se zajímavým námětem. Dobře vystižené rysy zakřiknuté, osamělé a přátelstvíchtivé Blanche, stejně jako manipulativní techniky Kristy,
(což už nemůžu říct o zpodobnění rodičů Blanche, to na mne příliš uvěřitelně nezapůsobilo).
Cílová skupina z ryze subjektivních důvodů bohužel nebudu. Asi jsem se s knihou už minula věkově. Také mne čím dál více irituje tento typ pronikavě vševidoucích outsiderů, kteří jako jediní ční ve svém jinak naprosto bez výjimek povrchním, konzumním a zaslepeném okolí. A do třetice i po stránce formální si více vychutnávám knihy propracovanější, mnohovrstevnaté, s barevnějšími charaktery, větším prostorem pro tajemství, představivost, s bohatějším a rafinovanějším jazykem...Toto byla zajímavá, čtivá, ale pro mne příliš černobíle jednorozměrná jednohubka.
Nejroztomilejší mrazivá studie pubertálního ne/sebevědomí a manipulací mezi lidmi, jakou jsem kdy četl. Nothombová je trochu pozérka, skutečná šestnáctiletá dívka by celou situaci těžko glosovala s takovým intelektuálním a uměleckým nadhledem, včetně schopnosti bránit se, ale i tak jasných pět hvězdiček. Malý rozsah, řečeno vše důležité. A sakra čtivě. (Čteno v překladu Jarmily Fialové.)
Patřím k nadšencům :) Myslím, že každý fanoušek psychologické literatury bude nadšen. Zvlášť pak ten, který má s něčím podobným zkušenost a zná takového člověka. Jediné co vytýkám a za co ubírám hvězdu je to, že mi chyběl více rozpracovaný charakter Kristy - více o jejím skutečném životě a obavách, protože jak víme, lidský charakter není nikdy černobílý.
Rychlovka na pár hodin a mně se teda líbila. Kdo někdy zažil ve svém okolí manipulativní osobu, bude překvapen, jak výstižná tahle novelka je. Asi mně chytla za srdce také proto, že jeden člen mé rodiny se právě ocitl v blízkosti podobně manipulativní osoby. Podobně jako v knize, i v mém reálném příkladě jde o situaci ze školního prostředí, proto to asi vnímám tak silně. Tahle kniha prostě sedí a tak trochu věřím, že tomu mému blízkému člověku pomohla trochu otevřít oči. Manipulativní mrchy totiž bohužel nikdy nevymřou. A jednu tady dostanete pěkně naservírovanou na talíři, od prvního setkání, až po vyhrocený závěr tak, abyste se příště nespletli, až někoho takového potkáte.
Bystré postřehy o zamindrákované mysli introvertního outsidera. Působivý obraz skutečně příšerných rodičů. Černobílé rozvržení charakterů je na hraně schematismu, ale vyhraněnost a jednoznačnost má v sobě zároveň něco provokativně nesmlouvavého – jasný pohled na věc, na vztahy, na jejich skryté motivy.
- Jsem z těch, kdo milují, ne z těch, kdo nenávidí. - s Blanche musím souhlasit, jedna z nejkrásnějších vět, které byly kdy řečeny. Příběh byl opravdu oslovující! Krista je obrazem samolibého, rozmazleného a sebestředného člověka, který má vždy potřebu být tím nejoblíbenějším a za cenu toho neváhá udělat i ohavnosti s pomocí lží, pomluv a ponížení. Bohužel je pravda, že takovýhle lidé mezi námi žijí a já jsem měla tu smůlu někoho takového potkat. O to více mě tento příběh oslovuje a rozumím mu.
Také malé psycho, trošku nadnesené, avšak celkom aplikovateľné na dnešné pomery. Krásne prezentované, aké prirodzené a veľmi jednoduché je pre niektorých jedincov manipulovať inými, vymývať mozgy a stať sa zbožňovaným. Samozrejme (a našťastie), pointa príbehu je trošku zložitejšia. Kratučká, ale veľmi čitateľná jednohubka na jedno posedenie.
"Moje telo bolo jediné, čo som mala" Emocionálna sonda do maternice puberty v podaní Nothomb tradične psychologicky hnaná až na hranu a deštruktívne idylická. Amélie nemoralizuje, nepoučuje, opisuje len zmeny sociálnych statusov a postojov k spoločnosti pri formovaní a získavaní vyhliadok do budúcnosti - kým Krista vopred podriadzuje celý svoj život politickej kariére a k svojmu okoliu sa správa podobne ako neľútostný politik, formujúca sa Blanka ochutnáva trpké príchute prehry, odvrhnutia a zloby a aj na konci knihy nemá vyhranenú kariéru. Prienik do života Blanky a jej priama úmernosť v Kristinej nenávisti je umocnená čarom opisnosti vnútorného prežívania, nad ktorým pri Amélií neprestávam žasnúť. Jednoducho kto umí, umí.
Neuvěřitelně výstižně zachycená povaha manipulátorky-parazita... Nothombová je výborný psycholog. A přestože jsou její příběhy zvláštní, to co v nich zachycuje ve vyhrocené podobě, je v podobě poněkud méně nápadné běžnou součástí našeho života. Jen si toho občas nevšimneme, pokud se nás to netýká. - Nothombová to vyloví z tmy, přifoukne do obludnějších=viditelných rozměrů, a v tom je její největší zásluha i síla.
Miluju tuto knížku! - Patří k mým nejoblíbenějším... :-)
Drsná psychologická sonda máchající hlavní hrdinku a čtenáře v opravdové žumpě. Aneb do deprese se nejlépe dostává křivdou.
Áno, presne tak, zvláštna kniha ako všetky ostatné od AN. Hlavná hrdinka sa mi trochu podobala, prežila som ten príbeh s ňou od prvej strany po poslednú :-)
Zvláštní kniha, stejně jako všechny ostatní od této autorky. Zajímavá zápletka, chvilkama mi byla hlavní hrdinka sympatická, chvilkama jsem si říkala, že snad není možné, aby byla tak naivní...
Štítky knihy
psychologie belgická literatura
Autorovy další knížky
| 2004 |  Strach a chvění |
| 2001 | Vrahova hygiena |
| 2012 | Životopis hladu |
| 2011 | Kyselina sírová |
| 2007 | Antikrista |
Kniha Antikrista je v
| Přečtených | 119x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 44x |
| Chystám se číst | 23x |
| Chci si koupit | 2x |
| dalších seznamech | 1x |
Nezáživné, moc mě to nebavilo.