Rozdělení knihovny - dělení si knížek při rozvodu/rozchodu
Rozličné preferencie uľahčili deľbu. Nebolo to zložité aj kvôli tomu,že druhá strana nebola takým zapáleným knihomoľom.
Text příspěvku byl upraven 25.06.16 v 00:33
Tak mne napadá... neudělala Maryša to speciální kafe kvůli dělení knihovny?
no u nás ten problém začal dokonca dávno pred svadbou. Stačilo, že sa jedno dieťa chcelo odsťahovať od rodičov a vziať si so sebou knihy - napríklad aj svoje. Nekupovali sa u nás knihy nikdy trojmo - aby bolo pre každého pri odchode z domova aj s buchtami.
U nás to bylo jednoduché:
Jednou jsem přišla z práce a knihy byly fuč i s manželem.
(A to jsme spolu byli třicetdva let)
Víte co? Já to vůbec neřešila.
Jasně ... mrzelo mě to, když jsem viděla ty mezery mezi knihami, které tam zůstaly,
ale mě už tenkrát nemohlo porazit nic.
V mé knihovně mezery ani nebyly - až později jsem zjišťoval, kolik kvalitních knih chybí. A to manželka ani nečetla ... nechápal jsem, k čemu jí ty knihy byly. Že odešla manželka mě nemrzelo, ale když jsem zjistil ztrátu knih, ukápla slzička. :-))
Nojo, knížky jsou radost a když zmizí, tak je člověk smutnej. Já mám knížky v pokoji na třech místech, v kuchyni i v předsíni. A včera jsem si udělala radost. Víte, co jsem si koupila? Raději se podržte, ať neomdlíte. Koupila jsem si "Polámal se mraveneček." Možná jí má někdo z dětí - vždycky se jich zapomenu zeptat. Ale mě prostě v knihovně chyběla...
bamba: No, tak... určitě jsem si v první chvíli všimla toho, že chybí ten partner, gauč byl prázdnej... :-)
R.E.M. (a vůbec všem, koho to zajímá)
To je zajímavá myšlenka, že Vávra byl zavražděn z literárních důvodů. Když už na to Mrštíkové zapomněli - nebo o tom třeba nevěděli, měl by se toho někdo chopit. Saturninova a dědečkova kancelář pro uvádění románů na pravou míru by to určitě dokázala zpracovat s příslovečným realismem a duchaplným nadhledem. Jenže kde je jí konec?
Takže bych navrhoval abychom se toho ujali my, knihomolové z DK. Třeba se dostaneme do čítanek, když tu záhadu objasníme.
Můj osobní názor je ten, že Mrštíkové o skutečném pozadí tragédie u Vávrů věděli, ale rozhodli se z čistě komerčních důvodů naroubovat svůj příběh na staré, osvědčené drama manželského trojúhelníku. Je ovšem pravda, že Maryša s tím Franckem něco měla. Vávra se to dověděl a aby jí dal za vyučenou, sebral jí její jedinou cennost - první vydání Karafiátových Broučků - a zamknul je do almary. Právě tento drastický krok dovedl zoufalou ženu k židovi pro kafe a ke všemu, co následovalo. Čert vzal nějakýho Francka, takových bylo a bude... Ale na Broučky jí ten starej vomrza šahat nebude!
Nebo to bylo jinak? Co vy na to?
Text příspěvku byl upraven 25.06.16 v 10:17
Možná by nebyla Saturninova a dědečkova kancelář... špatná jako samostatné vlákno.
Když jsem odcházela po deseti letech vztahu od partnera, nechala jsem mu nějaké knížky, bo mi ho bylo líto, když jsem vztah ukončila já. teď je mi líto těch knížek, že mu tam zůstaly. Navíc mám podezření, že mi tam dost knížek zůstalo a on mi je zapírá, buď proto, že si je chce nechat, nebo proto, že je to šmejd a chce mně trestat. V novém vztahu jsem ve výhodě, protože máme odlišný literární vkus. Manžel mi sice dal najevo, že etymologický slovník (!!! Hanka_Bohmova !!!) si v případě rozpadu manželství odnese, ale vzhledem k tomu, že je slovník můj, ruce mu urazím, jen na něj při rozvodovém soudu sáhne :-).
Tatjana: jestli jsem to správně pochopil, zatím se u vás žádný rozvod nechystá. takže by se to dalo vyřešit včas tím, že tomu svýmu koupíš slovník jako dárek k svátku nebo k vánocům. ruce mu můžeš urazit jen tak, kdyby na to někdy došlo. :D
Hanko, co si ty myslíš o mé verzi příčin konfliktu v domácnosti Vávrových?
Nojo, muselo by se tomu věnovat trochu badatelského úsilí, jenže v tom horku... Kdoví, třeba to bylo opačně, Maryša Vávrovi štípla jeho nepostradatelnou Příručku chovatele ovcí, půjčila ji Franckovi, on ji někam zabordelil a Vávra kvůli tomu dělal dusno...
Jiný stupeň poškození, to mě nenapadlo! Uražený pazoury jakožto symbol sílící civilizovanosti vztahů mezi manželi. :D
Hanka 12:31:20: To mě také napadlo, všechny ty knihy si koupit znovu, ale pak jsem to zavrhla. Říkala jsem si, že by mi knihy pak připomínaly to nehezké období a v hlavě by mi hučelo: To jsou ty knihy, které jsem si musela koupit znova, protože... Ne. Už by mě ty knihy nebavily. A Vám přeji, aby u Vás slovo rozchod nepadlo do konce života. A ono to tak bude.
Hele, hele, neodsuzujte mne s těma rukama :-). Však já mu do jeho právnické literatury taky nelezu! A na rozdíl od muže, který mé knihy moc v úctě nechová, já ty jeho bráním před nenechavýma ručkama našeho batolete. A že prevít jde hlavně po mojí literatuře... (tu nikdo kromě mě nehájí, ale o ty buclaté pracičky ještě nepřišel).
Vložit příspěvek