Filosofování pod starým mohutným dubem
po shlédnutí výše jmenovaného pořadu mi vrtá hlavou otázka - jak vnímáte literáty ( umělce ), ve smyslu dílo/život ? Viz třeba nedávný seriál Bohéma. Prostě dokážete přihlížet k tvorbě a dílu bez zřetele na např. veřejné působení dané osobnosti, či to podle Vás nejde a je nutno dílo hodnotit v širším kontextu ?
Z našich luhů a hájů mne napadají jména jako Nezval, Baarová, Švorcová, Nohavica...
Širší kontext může být důležitý pro pochopení díla, ale nevím, zatím tohle nějak neřeším. Jo, najdu si i něco o životě a působení autora, když mě jeho kniha zaujme, ale i když zjistím, že to byl/je třeba hajzl, pořád ho můžu jako spisovatele obdivovat. A když je mi autor sympatický i jako člověk, tak tím líp.
To je strašně těžký. Jedna věc je uznat, že někdo umí psát, hrát, skládat ... to je třeba uznat bez ohledu na povahu člověka nebo jeho názory. I ten největší darebák může mít mimořádný talent. Druhá věc je, jestli s tím člověkem souhlasím nebo sympatizuji. No a třetí věc je, jestli se jeho názory promítají do jeho díla. Pokud nepromítají, tak to moc neřeším a klidně čtu. Pokud je ovšem jeho dílo prošpikované názory, které se mi nelíbí, nečtu to bez ohledu na kvalitu díla.
Ono je těžké objektivně posoudit, proč co kdo udělal nebo neudělal. Já sama jsem si mockrát říkala, že bych to nebo ono nikdy neudělala, ale když ta situace nastala, zachovala jsem se jinak. Prostě člověk neví, dokud to nezažije. U sebe samozřejmě nemluvím o politice nebo nějakých zločinech. Ale prostě se snažím lidi moc neodsuzovat. Pokud to jde.
Pokud se mi kniha líbí, je mi lhostejné, jestli je autor padouch. Já se obecně o autory až tolik nezajímám. Pro mě je důležitý jejich výtvor. V podstatě se zajímám o autora jen v případech, že mě zaujme většina jeho tvorby a nebo je jeho tvorba něčím výjimečná. :-)
Já se většinou zajímám i o autora a souvislosti jeho tvorby, příjde mi to pro interpretaci díla důležité. Je pozoruhodné, že to může být i naopak, zavržení člověka díky dílu - napadá mne třeba herec Vladimír Brabec ( nálepka Honzy Zemana mu v podstatě zkazila kariéru a dočkal se i dost hnusných osobních útoků ).
Musím též vypíchnout nedávnou diskusi pod článkem, který se týkal Egona Bondyho ( možná jste zaregistrovali ) - byl jsem překvapen, kolik lidí si dosadí rovnici STBák (sic!) = zavržení díla ( a přitom kde by byl Underground či česká filosofie bez Bondyho díla )
Jsem velkým fanouškem seriálu Třicet případů majora Zemana. Mám jej komplet na DVD a je mi jedno jestli mě za to někdo odsuzuje. Mám i tři knihy z tohoto cyklu a jednu o seriálu, ke které jsem se ještě nedostal. A jestli za to někdo na pana Brabce útočí, tak je to u mě hlupák. Nejsem komunista a ani příznivec komunismu, ale seriál se mi prostě líbí.
Marbo: od pana Bondyho mě láká kniha Hatto. Nečetl jsi ji?
eicherik - četl, ještě na střední škole, v hlavě toho moc nezůstalo. Ale Bondyho nejde nedoporučit
mirektrubak: Mně to smysl dává a souhlasím s tím. člověka ovlivňuje spousta věcí, které si ani neuvědomuje. Já v poslední době například řeším, jak mě při hodnocení knihy ovlivňuje, jakou knihu jsem četla jako poslední. Třeba když mě nějaká kniha hodně zklame, mám asi sklon následující dobrou knihu vidět ještě lepší a naopak.
Mě myslím ovlivňuje i to, když čekám, že se mi kniha bude líbit. Protože když jdu něco číst, tak většinou s tím, že to bude dobré - a pak to za dobré i považuju. Kdybych o knize dopředu nevěděla vůbec nic a někdo by mi ji jen tak strčil pod nos, třeba by se mi tolik nelíbila. Ale těžko říct...
mirektrubak: no teď jsi mě trochu nachytal. :-D Přiznám se, že kdybych měl sáhnout po knize pana Jirouse, tak bych trochu váhal. Mám štěstí, že jeden můj starší kolega byl součástí undergroundu a tak mi o něm (undergroundu) vyprávěl. Kolega je z undergroundu nadšený dodnes. Já byl za totáče metalista a nosil jsem taky dlouhý vlasy, ale underground a metal byli dva jiný světy. No ale jestli pan Jirous psal jen básničky, tak kolize nehrozí, protože poezii moc nečtu.
Takže přiznávám, že předsudkům přeci jen trochu podléhám. :-)
Tím ale nechci říci, že byl pan Jirous padouch. Jen já ho prostě nemusím. :-)
Underground - mně jako exkvětinové dítě nesmírně vzrušoval. O to horší pak bylo to rozčarování, vůbec mně to nechytlo. A to platí i třeba pro Plastiky - texty super ( Bondy ) ale hudebně to jde mimo mně. A to samé platí i pro všechny ty Topoly, Magory a Knižáky. A nemyslím si, že by to bylo dáno mou politickou orientací - s kritickými díly problém nemám, což mohu doložit oblibou právě Bondyho, ale i Kryla, Nohavici, Žáka a dalších.
Underground chápu jednak jako nevyužitý potenciál a pak jako dítě své doby bez většího přesahu
Karla Kryla mám taky rád, poslouchal jsem ho už za totáče. A Jarek Nohavica je taky docela dobrej. :-)
český folk mám neuvěřitelně rád, od výše zmíněných přes Dobeše, Plíhala až po Záviše. Snad krom Hutky
Dobeše jsem taky svého času poslouchal, teda konkrétně jedno album. :-)
No a k Hutkovi mám přímo obří předsudky. :-D
Měla jsem Plastiky hodně ráda jako kapelu, ale Knížák je mi tak nesympatický jako málokdo. Navíc jeho výtvarné umění mi taky většinou vůbec nesedí. Já prostě nejsem milovník škatulek :-)
denib: mám rád tenhle cover. Už jsem ho tu kdysi pouštěl, ale nevím, jestli jsi ho zaregistrovala. :-)
HENYCH 666 - Magické noci
https://www.youtube.com/watch?v=MaOdeuT9gXY
Eicheriik: Povedené. Teď se mi to zdá možná dokonce lepší než originál, ale to bude tím, jak se mi časem mění vkus. Zavzpomínala jsem si u toho na střední školu - jeden spolužák měl jako koníček zásobovat mě různou punkovou a beatovou muzikou. Pořád mám ráda Znouzectnost :-) Teda ne, že bych v době vzniku Magických nocí už chodila na střední školu - to mi byl teprve rok :-)
Já je taky neposlouchám moc často. Spíš poslouchám Rádio Beat než konkrétní kapely. Ale ZNC mají některé texty úžasně vtipné. Tedy někdy to je dost černý humor ...
ZNC mám jedno album, Mé království, ale už jsem je neslyšel roky. Z punku si poslechnu občas SPS, Dead Kennedys a nebo Sex Pistols.
U knih a písniček hodnotím někdy jen podle díla, jindy mě ovlivní autor/skladatel/textař...
Hodnocení u výtvarného umění mi přijde jasnější a snad se dá říct i přímočařejší. U obrazu (nebo i u sochy) mám jen 3 typy hodnocení - líbí, nelíbí, něco mezi. Je mi absolutně jedno, jest-li je malíř/sochař uznáván nebo ne. Picassovy obrazy mi nepadly do oka a nic na tom nezměnilo ani poučení, čím se Picasso inspiroval, na co reagoval, co vložil do obrazu. Zkrátka jeho obraz bych si doma nepověsila a nic na tom nemění ani malířovo slavné jméno.
Ad písničkáři - Nohavicu mám ráda stále, před 89 stejně jako po sametu. Zrovna dnes jsem ho poslouchala. Pořád mu to zpívá, má skvělé písničky, výstižné texty a hlavně charisma. I vyprodané koncerty a nadšené aplausy.
Dobeše mám taky ráda, doteď mám ráda písničky P. Jíšové, Redla, Samsona Lenka i W. Daňka...
Pak je bohužel pár skupin a zpěváků, které jsem měla před revolucí ve velké oblibě, ale po 89 se začali chovat tak divně, že..., zkrátka už bych na jejich koncert nešla a ovlivnilo to i můj vztah k jejich písničkám.
Text příspěvku byl upraven 08.05.17 v 00:11
Trocha odbočím od témy. V Žabožrútsku je po voľbách.
Podľa mňa trefný článok o víťazovi:
https://www.postoj.sk/23508/macron-za-prezidenta-to-myslite-vazne
R.E.M, vidím to podobně. Někteří interpreti po revoluci začali dělat předskokany politikům - a tím si svou image trochu pošpinili.
Vložit příspěvek