Chyby ve faktech, nedostatky v systému a náměty na zlepšení

Chyby ve faktech, nedostatky v systému a náměty na zlepšení.
Procházel jsem žebříčky, a protože v posledních letech jezdím pravidelně v létě na Slovensko, zaujalo mne označení „Slovenská literatura“. Před rokem 89 byly nakladatelské plány značně omezovány a celou řadu knih bylo možné sehnat pouze ve slovenštině. Ve škole jsem se měl možnost se se slovenskou literaturou seznámit jen v rámci povinné školní četby, a když mám být upřímný i s tou českou povinnou četbou jsem měl vždycky obrovské problémy, a to jsem se považoval za vášnivého čtenáře. Na druhé straně slovenštinu vnímám při četbě jen v průběhu prvních třech stránek knihy, a pak už ne, možná mi tu a tam chybí nějaké slovo, ale kdybych měl zpětně uvést, které knihy jsem četl ve slovenštině a které v češtině, nebyl bych toho schopen. Proto jsem se rozhodl se se slovenskou literaturou podrobněji seznámit, a říkal jsem si, že by bylo dobré začít těmi nejpopulárnějšími, na DK nejvíce oceňovanými díly. Proto jsem si vyjel žebříček, a nestačil jsem se divit. Na první příčce trůnila knížka „Stařeček Pagáč“ vyprávjajú od: Zdeněk Galuška přičemž cituji z jeho životopisu: Zdeněk Galuška (11. července 1913 v Uherském Ostrohu - 13. února 1999 v Nivnici) byl moravský spisovatel, …
Chybu jsem hned opravil, a zamyslel se. Buď se někdo uklepl, nebo zaměňuje Slovácko a Slovensko. Na druhé straně jsem kdysi v knihkupectví Academia nahlédl do jazykového atlasu. Tam byly uvedeny krajové rozdíly (asi nejznámější je v Českém království ta okurka, a v markrabství Moravském ten okurek). Podobné krajové rozdíly vykazují zvláště jižní Čechy, Podkrkonoší, i severní Morava, a těchto oblastí je samozřejmě daleko více. Mezi češtinou a slovenštinou jsou rozdíly zpravidla daleko větší. A právě v tom jazykovém atlasu mne zaujala skutečnost, že na Moravském Slovácku se hned celá řada pojmů vyjadřuje stejným slovem jako tomu je na západním Slovensku. Z toho jsem si odvodil, že obyvatelé tohoto regionu mají ke slovenštině daleko blíže, než je všeobecně známo. I z tohoto důvodu mi tato chyba v databázi DK nijak nevadila.
Ještě k exportům. Povšiml jsem si, že export je zřejmě, pokud jsem se nepřehlédl, (jsem tady nováček a teprve postupně jednotlivé, pro mne nové další funkčnosti objevuji a učím se je používat), možný pouze z knihotéky. Exportuje se jméno autora, název knihy a případná vlastní poznámka. Ty tři kategorie, které se zadávají při vkládání knihy zahrnuty nejsou, a případné k ní přiřazené štítky také ne. Při zadání výběru z knihotéky jsou zřejmě vždy exportovány úplně všechny položky, které kdy do knihotéky byly vloženy, bez ohledu na to, že před jeho spuštěním byl zadán výběr. Dokonce při výběru není možné zadat ani výběr negativně, například všechno s vyjímkou detektivek. Tato funkce je důležitá ke kontrole zařazení jednotlivých položek tak, aby zbývající položky mohly být zkontrolovány, a ona chybějící klasifikace u nich dodatečně doplněna. To by vedlo i k usnadnění oprav chybně, nebo neúplně vložených položek v DK.
Na závěr bych měl ještě poznámku k žebříčkům. Procházel jsem první stovku nejlépe hodnocených knih, a upřímně řečeno moc jsem si z ní nevybral. Proto bych uvítal navýšení nejméně na dvojnásobek, ale spíše na hodnotu mezi 500 a 1000. Zobrazovaný žebříček by bylo pak možné dále podle vlastního zájmu vyfiltrovat tak, aby zbyly ty knihy o které má ten konkrétní uživatel skutečně s největší pravděpodobností zájem.
Přimlouval bych se za to, aby bylo možné exportovat, a nejen z knihotéky, každý zadaný výběr, při čemž by jeho součástí byla všechna vložená data tak, aby uživatel při vkládání knihy do databáze DK a například po exportu knihotéky nebyl nucen dělat jednu a tu samou práci dvakrát.

Text příspěvku byl upraven 10.04.17 v 10:16