Obálka pod lupou: Tak trochu šílení / Jeffery Deaver

15.03.2014 v 14:12, autor: Redakce, přečteno 1879x, popularita článku: 15.91

Obálka pod lupou: Tak trochu šílení / Jeffery Deaver
Vítáme vás u nové sekce Obálka pod lupou, kde se dozvíte spoustu zajímavých informací ze zákulisí knižních obálek českých a slovenských nakladatelů. Ti nám představí průběh vzniku konkrétní obálky od námětu až po finální podobu, určenou pro knižní pulty.


České vydání knihy Tak trochu šílení autora Jefferyho Deavera připravuje nakladatelství Domino na 2. duben 2014.
Ještě před tím, než se objeví kniha v prodeji, se můžete na Databázi knih seznámit s netradiční obálkou, jejíž příběh vzniku nám představí Karin Lednická, zakladatelka a majitelka nakladatelství Domino.


Na úplném začátku se musím vrátit přibližně o rok zpátky, kdy jsem se rozhodla pro radikální řez, pokud jde o celkovou podobu knih Jefferyho Deavera. Vycházely v nezměněném designu od roku 1997, od Sběratele kostí! A protože Jeffery Deaver je autor, který si mimořádnou péči zaslouží vrchovatě, vzala jsem to opravdu od podlahy. Loňská novinka Pokoj smrti i dotisky Prázdného křesla, Iluze a Rozbitého okna (vydáme v dubnu) už jsou přesázeny vybaveny novými obálkami. A když jsem začala přemýšlet nad obálkou sbírky Tak trochu šílení, chtěla jsem především dosáhnout toho, aby už na první pohled bylo patrné, že je to kniha, která v každém směru vybočuje z hlavního proudu - nejen svou literární kvalitou, protože Jeffery ty povídky psal se zjevnou autorskou radostí a obrovskou invencí, ale také tím, jaké panoptikum představují hrdinové všech povídek.

Ano, všichni jsou tak trochu šílení, jak o nich ostatně prozrazuje už samotný název. Snažila jsem se tedy najít motiv, který by ilustroval celkovou náladu knihy. A brýle zrcadlící lehounce psychedelický výjev doplněné žiletkou zastupující ústa mně přišly jako dokonalá ilustrace hledaného. Tušíme za tím vším člověka, ale vlastně vidíme jen dva předměty, jejichž symbolika odkazuje téměř každého antihrdinu knihy: do hlavy mu nevidíš, ale je ti jasné, že se tam neodehrává nic hezkého. A místo úst zarezlá žiletka na znamení hrozby a nebezpečí. Když byl tenhle základní plán hotový, začala jsem přemýšlet o polygrafickém provedení. A právě tehdy mě ředitel tiskárny Finidr seznámil se způsobem, jak na obálku umístit kovovou fólii. Věděla jsem hned, že to je přesně to, co potřebujeme! Pak už jsem jen grafikovi Radku Urbišovi řekla, jak přesně by ta naše kovová žiletka měla vypadat – a výsledek jeho skvělé grafické práce uvidíte na hotovém přebalu. Budete mít chuť si na ni sáhnout! Aby brýle nebyly jenom chudým (poly)grafickým příbuzným, jsou opatřeny vrstvou parciálního UV laku, takže vypadají skutečně jako zrcadlovky.

A že jsme si hráli i s textem, to už byla vlastně jenom třešnička na dortu (schválně, usmějete se, až uvidíte, co jsme provedli se záložkou?). Tak trochu šílení je výtečná kniha. A my pevně věříme, že díky této lehounce šílené obálce vás upoutá na první pohled.




Komentáře (7)

KattyV.
17.03.2014

Díky za novou sekci. :-)
Obálka nic moc...brejle, žiletka...no...

inmax
17.03.2014

Obálka mě moc neupoutala.. vypadá docela chudě a tiskařské vychytávky to myslím moc nezachrání.

Osobně nechápu, proč u nás vychází knihy s českými obálkami, proč se nenechávají ty z originálů, pouze s přeloženými názvy. Vždyť filmy mají taky originální plakáty o obaly DVD/Bluray. Od českých verzí se už dávno upustilo.

martula.07
16.03.2014

Nevím, jak vám ale mně to na první pohled připadá jako obří moucha :D. Tyhle fólie a laky jsou parádní věc a proces nánosu se již zdokonalil a ustálil, takže nenajdeme už moc případů, kdy objekt je tam a lak o kus dál. V ruce to může vypadat trošičku lépe, nespoléhala bych však na to. Ale prosím, tak složitý a nákladný proces výroby u přebalu, který nakonec vypadá jako šedá myška? Na obálce není vůbec nic šíleného. Barvy jsou nudné, především ten šedý podklad. Vzhledem k tomu, že by to mělo mít přes 600 stran, předpokládám, že to bude šitá tuhá vazba (aspoň něco). A právě tady to nehraje. Tenhle přebal vypadá jako obálka měkké vazby. Nechci nikoho urazit, ale tohle prostě ne. A abych reagovala na Fuksinku, Už je tady zas je i přes svou zjevnou jednoduchost úplně jiná liga. Ta je podle mě úplně dokonalá.

Od Deavera jsem četla jen jednu knihu, ale troufám si tvrdit, že tohle si vážně nezaslouží. Ani se to k němu nehodí. Prvotní vize byla podle mě dobrá. Obálky ostatních knih, které byly výše zmíněny, jsou taky hodně povedené. Pokoj smrti hodně koliduje s českou obálkou knihy Dexter v temnotách, to je pravda (dost patrná inspirace). A obálky z rukou pana Urbiše u ostatních autorů jsou taky moc pěkné. Tak nevím, kde se stala chyba.

A také chválím Pavle. Super nápad, fakt. Jen tak dál.

Dáma s hrnstjm
16.03.2014

Skvělá sekce, milá redakce!

Fuksinka
16.03.2014

Je pravda, že obálka upoutá na první pohled, já v ní ale vidím variaci na Už je tady zas. Takže kopie, nebo náhoda?

Patw
16.03.2014

Obálka pod lupou zní jako skvělá sekce pro budoucí články. Ale abych se vyjádřil také k této obálce tak povím, že nic moc. Vůbec mě nenapadlo, že by žiletka měla dělat ústa. (Asi jsem nad tím víc nepřemýšlel, protože jinak představivost, myslím si, mám.) Kdyby tam byla silueta hlavy, obrys nosu nebo tak, tak je to jasné, takto to ale jen vypadá jako nějaké dva objekty.

A líbí se mi jak obálky knih Iluze by se víc hodila na Křeslo a obálka z Křesla na Iluzi. Pokoj Smrti mi zase připomíná obálku ze série knih Dexter.

Palele
16.03.2014

Sama nevím přesně proč, ale tohle mě nezaujalo. Ničím mě to neoslovilo. Pokud bych neznala jméno autora, od kterého mám všechno co u nás zatím vyšlo, podle obálky bych po této knize asi nesáhla. Původní obaly byly prostě lepší. Můj názor :)