Yeonmi Park
severokorejská, 1993
Nové komentáře u autorových knih
Abych přežila
„"Než se začal psát rok 2014, znala většina lidí, včetně Jihokorejců, Severní Koreu jen z hloupého vyhrožování jadernou válkou a podle jejích podivných, strach nahánějících vůdců se špatnými účesy."
Jo, a ten rok vyšel taky film Interview a od té doby se sem tam na netu objeví nějaké to Kimovo propagandistické video, které nám ve volnomyšlenkářském světě připadá divný, směšný a minimálně podezřelý. Proto jsem tentokrát sáhl po této knize, abych si rozšířil své kulturní obzory.
A je to opravdu silné čtení, dozvěděl jsem se více, než bych si býval dokázal představit. Už v úvodu jsem si říkal, jak jsou Korejci zvláštní národ. Pořád nevím, jestli to, co se tam děje, je občanská válka, střet mocností, jedno velké nedorozumění anebo prostě nějaká národnostní anomálie. Rozhodně je to jedna ze smutných kapitol lidských dějin.
Knížka taky zodpověděla moje otázky na to, jaké to asi může být pro člověka, když je pod vlivem silné propagandy už od narození. Téma obchodu s bílým masem je zde taková třešnička na dortu. Jak moc musí být situace špatná, když to některé ženy přiměje nechat se kolikrát i dobrovolně zotročit v cizí zemi pro kus jídla?
Hodně mi hlavou vrtalo, do jaké míry je ten příběh reálný. Ale čím více jsem ho četl, tím více jsem do něj propadal. I když to zní až neuvěřitelně, je to vyprávěno uvěřitelně. Mně styl vyprávění pohltil. Navíc Yeonmi Park opravdu existuje, jsou s ní rozhovory, asi právě teď někde bojuje za lidská práva.
Je to příběh, který ve mně zůstane, ve kterém je autorka zároveň hrdinkou. Jestli je pravda, co se v knize píše, je autorka-hrdinka ještě poměrně mladá, a pokud bude mít i nadále dostatek štěstí, ještě může ve světe něco změnit.
Já se Severní Koreou nic nezmůžu. Ale donutilo mě to se zas zamyslet nad tím, co bych tak ještě mohl světu dát, dokud mám tu možnost. A jak si moc vážím svobody (slova) a toho, že nestrádám. Popravdě, měl jsem u tý knížky pořád nějakej hlad.“... celý text
— Jeronym
Abych přežila
„přesně jako píše níže Pavčule ....... zásadní pocity ze čtení = je to jen pár let nazpátek, panebože .......a ty výkaly, to je naprosto šílené, pak už se snad nedivíte ničemu, autorčina maminka je můj ročník, tedy ona je jako moje děti - nepředstavitelné :(“... celý text
— jankor
Abych přežila
„Čte se dobře, i když samozřejmě nedobré věci se člověk dozví, ostatně jako vše o Severní Koreji.“
— Crozz
Abych přežila
„Opět si musím stále dokola opakovat " Jsem rád, že žiju v Evropě, jsem rád, že žiju v Evropě, jsem rád, že žiju v Evropě... " inflaci a jiným problémům dneška navzdory, neboť v porovnání s tím, čím musela projít autorka, je to jen marginální nic.
Nemá cenu ani rozebírat, že (ne)život v Severní Korei je horší než strašný, co ovšem stojí za pozornost je autorčin popis života v Číně. Hrůza. Paradoxem je, jak se vždy komunismus oháněl lidskými právy obyčejných lidí. Zde na příkladu komunistických diktatur KLDR a Číny je zřejmé, že lidská práva jsou v těchto zemích jen pouhá utopie.“... celý text
— Horal123
Abych přežila
„Po knize Niny Špitálníkové Svědectví o životě v KLDR, je tahle kniha dobrým doplňkem výpovědí uprchlíků z této nehostinné diktatury uzavřené v bublině Kimů.
Pochopila jsem, proč je útěk a hlavně adaptace na nové prostředí pro lidi z KLDR tak náročná a někdy velmi těžko zvladatelná. Naučit se jinak myslet a to zvlášť v pozdějším věku, zvykat si na nové prostředí a věřit cizím lidem musí být hodně těžké, proto smekám.
Hlad a permanentní strach, však dožene člověka i k zoufalým činům.“... celý text
— VladiKlaisner
Yeonmi Park - knihy
| 2015 |
 Abych přežila |
Žánry autora
Literatura světová Literatura faktu Biografie a memoáry
Štítky z knih
útěk Severní Korea autobiografie podle skutečných událostí
Park je 8x v oblíbených.