Lindsay Hawdon
britská
Nové komentáře u autorových knih
Jákobovy barvy
„No tak určitě bych ji nepřirovnavala k Nabarvenemu ptačeti. Kniha se mi nečetla vůbec lehce, vadilo mě prolínání několika časových linií. Neustále omilani "napůl cikán že čtvrti Rom a že čtvrti Jeniš". Vadilo mi i preskakovani v jazyce, čeština - slovenština - romština.
Nejzajímavější na celé knize byl příběh Lor, u čehož mám pocit, že její příběh převládal.“... celý text
— zuzka894
Jákobovy barvy
„Já jsem se skutečně snažila začíst do knížky, vážně jsem si to přála, ale nešlo to. Postavy byly dobré (respektive tedy Jákob, jeho matka a Marcus, ty mě skutečně zajímaly), ale celý ten koncept přeskakování kapitol označených pouze zemí a rokem byl pro mě dopředu prohraný boj. Autorka píše velice pěkně, sice ne moc čtivě, to by mi ovšem nevadilo, jen bych musela dostat trochu času. Ten mi ale nikdy nedopřála, protože už je konec kapitoly a jdeme jinam za jinou postavou, Ve výsledku tedy přiznávám, že jsem knížku jen tak prolétla očima“... celý text
— něcosivymysli
Jákobovy barvy
„Dlouho dlouho mi trvalo, než jsem knihu dočetla. Líbily se mi pasáže, které popisovaly přírodu a kapitoly z Lořina dětství. Sice to byl velice silný příběh, ale nepoutavě napsaný. Škoda.“... celý text
— Lucieenka
Jákobovy barvy
„Proč? Proč? Proč? Proč je nějakým současným přesvědčením, že vzít silný příběh a dobře ho lineárně odvyprávět je málo úderné nebo umělecké? Proč se pořád musí přeskakovat mezi časovými linkami a postavami? Někde to má smysl, ale tady to příběhu strašně uškodilo a smysl jsem neodhalila. Jednalo by se opravdu o zajímavý příběh, kde by se střídala dramata s klidnými obdobími, ale takhle se všechny emoce, kladné i záporné, nějak nahromadily hlavně na konci, kde pak ztrácely na síle. Navíc se v takhle rozkouskovaném příběhu člověk do děje nemohl moc ponořit a s postavami se ztotožnit. Forma mě jako čtenáře zcela ubila. A to se mi opravdu líbil jazyk a schopnost autorky zachytit jednotlivá prostředí a jak jsem zmínila, byl to vlastně velmi silný příběh, který by si býval zasloužil být dobře odvyprávěn. V samotném příběhu mi vadila jen část u Markuse, kde by lidé v popisovaných podmínkách nemohli přežít déle než týden, rozhodně ne měsíce, navíc mi nebylo jasné, proč se pro ostatní stal Jákob tak důležitým... Ale potenciál se pro mě ve zvolené formě skoro celý ztratil.“... celý text
— Maanna
Jákobovy barvy
„Tak nějak nevím, co si o knize mám myslet. Hodně mi vadilo, jak příběh létal sem a tam,tam a sem.
Přeskakování od tématu k tématu.
Mám ráda knihy, ve kterých jsou dvě časové linky, ale tady jich bylo asi čtyři nebo pět. No jsem ráda že mám dočteno a hurá na další, snad lepší“... celý text
— zulvisek
Lindsay Hawdon - knihy
| 2017 |
 Jákobovy barvy |
Žánry autora
Literatura světová Válečné Historické romány
Štítky z knih
druhá světová válka (1939–1945) útěk psychiatrické léčebny Romové, cikáni pronásledování holokaust, holocaust
Hawdon je 1x v oblíbených.
Osobní web autora