Estelle Maskame

skotská, 1997

Nová kniha

Někdo jako my

Někdo jako my - Estelle Maskame

Závěrečný díl návykové trilogie od autorky bestsellerové série DIMILY Mila je zpátky v Tennessee. Od rozchodu s Blakem uběhly už dva roky a teď se soustředí n... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Víš, že mi chybíš? Víš, že mi chybíš?

Celá série se mi vryla pod kůži. V prvním díle se Tyler choval jako vůl, v druhém Eden občas jako kráva a ve třetím? Vše odpuštěno. Krásné zakončení série, všechno dávalo smysl, oba se hodně posunuli, z puberťáků se stali vyzrálí mladí lidi, kteří to rozhodně neměli jednoduché. Bylo tu docela dost postav (přátelé, rodina), jejichž vztahy byly skvěle vykresleny. Oceňuji, že ke konci se autorka nesnažila napravit vše na sílu, že ne všichni si všechno odpustili (Jamie, Dean). O tátovi Eden snad nemá smysl se ani zmiňovat. Zato mámy byly přesně takové, jaké mámy mají být. Bezpodmínečně milující. Znovu musím ocenit popisy měst. Autorka je sice ze Skotska, ale stoprocentně musela ve všech třech amerických městech žít, protože takhle je popsat nemůže nikdo, kdo k nim nemá osobní vztah. Tohle vše dohromady dává krásný, poutavý a inspirativní příběh pro mladé.... celý text
Leído


Víš, že tě potřebuju? Víš, že tě potřebuju?

Mně se druhý díl i přes stejnou čtivost líbil míň a to hlavně kvůli Eden, která mě dost štvala: 1. její žárlivé scény, na které neměla nárok vzhledem k tomu, že ona byla ta zadaná, 2. to, jak se nechala přinutit od Tiffani, aby ublížila Tylerovi. Mohla se mu svěřit a společně to pak sehrát, 3. Dean. Její postoj k němu byl tragický a on si to nezasloužil. Ani od jednoho z nich. Na druhou stranu právě ta třetí věc, která mě tak štvala, je zároveň ta, za kterou autorka zaslouží pochvalu. Protože to bylo (bohužel) reálné, že se lidi podvádějí, opouštějí pro někoho jiného a ubližují si navzájem. V knížkách nechceme, aby naši oblíbenci byli ti špatní, tak spoustu autorek nechá hlavního hrdinu/hlavní hrdinku ukončit předchozí vztah před první pusou. To mě vždycky pobaví. Ve skutečnosti je opustit partnera tak těžké rozhodnutí, že i když se zamiluje, nějakou dobu žije "dva" životy a sbírá odvahu. Takže ano, nečte se to příjemně, ale je to život. A zvlášť v tomhle věku. Další velké plus: popis NY, autorka tohle fakt umí dobře, aniž by začala nudit Další velké mínus: to s tím nevlastním sourozenectvím bylo přehnaně dramatické. Chápu, že to bylo nutné, protože o tom ta kniha byla, ale jediná máma Eden zareagovala rozumně, protože ono opravdu o nic nejde. Naopak, pokud se tzv. nevlastní sourozenci seznámí až v tomto věku a nevyrůstali spolu, je to dost pravděpodobný vývoj.... celý text
Leído


Víš, že tě miluju? Víš, že tě miluju?

Knížku jsem si koupila už před časem a vůbec nevím proč, když jsem evidentně o generaci jinde. A i přesto, že jsem se nedokázala občas odprostit od toho politovat rodiče, tak mě příběh úplně pohltil. Už od první kapitoly jsem se nějakým záhadným způsobem dokázala ztotožnit s šestnáctiletou dívkou a prožívala s ní lehkovážné mladické léto a zamilovala se spolu s ní do Tylera. Zvláštní je, že ani nedokážu určit, co přesně se mi na té knížce tak líbilo. Možná mi seděl autorky styl, který mě pořád hnal dopředu, možná ta atmosféra, kterou dokázala vykouzlit, charaktery, které nebyly přes kopírák. Jedno ale vím. Právě jsem na krátký příjemný čas značně omládla :)... celý text
Leído



Někdo jako my Někdo jako my

Mně se tyhle knížky hrozně líbí. Je to čtivé, je tam určité napětí, akce,zvraty. Prostě všechno, co by v knize mělo být. A to,že je to dost předvídatelné? To určitě neubírá na kráse.... celý text
Peťulka3


Někdo jako já Někdo jako já

Mělo to spád. Člověk se pořád dozvídal něco nového. A ten konec? No,třetí díl bude určitě zajímavý.
Peťulka3