Clarice Lispector

brazilská, 1920 - 1977

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u autorových knih

Pět brazilských novel Pět brazilských novel

Zajímavý průřez brazilskou literaturou 20. století. Nejvíce mě zaujala novela první, která je krásnou a detailní psychologickou studií jednoho drsného chlapíka, který ale též pochybuje sám o sobě, o své roli ve světě, o svém životě, své ženě, svých přátelích. Tedy je stejný, jako my ostatní. Trochu mi zde autor připomněl takového trochu surového Prousta. Okamžik pro hvězdu mi naopak přišel jako laciná manýra, i když se příběh čte poměrně dobře. Všechny příběhy ale reflektují těžký úděl chudých lidí v Jižní Americe a jsou tak poměrně dost sociálně kritické. Žít v Brazílii asi není žádný med. Zvláště, když nejste součásti zdejší bohaté elity.... celý text
KapitánSmrt


Pět brazilských novel Pět brazilských novel

Když se mi Pět brazilských novel dostalo do ruky, přemýšlel jsem, zda jsem už někdy četl něco od autorů, hlásících se k této národnosti. Musel jsem si bohužel přiznat, že Brazilci se mé literární zkušenosti doposud vyhýbali. O to zvědavější jsem byl na vybranou pětici, která se prezentuje svými pracemi v této sbírce. Byl jsem zklamán, nebo nadšen? Po pravdě ani tak ani tak, můj celkový dojem uvízl někde uprostřed. Pokud bych hodnotil čistě příběhy jako takové, jejich sílu a dějovou zápletku, asi bych celou pětici poslal hned a bez váhání někam na dno šuplíku a více bych o nich nechtěl nic slyšet ani je vidět. Jenže tady úřadují a polívčičku si přihřívají ještě další složky, které fungují více na emocionální bázi: atmosféra, styl a jazyk. Namísto skutků a činů tak sledujeme pocity, stavy, myšlenky, vnitřní dialogy jednotlivých postav. Před očima se nám odehrávají věci nevídané, žongluje se se slovy i náladami, mění se úhly pohledu, jedna postava se vciťuje do druhé, přičemž sám tvůrce je předobrazem tohoto procesu… Každý z autorů přitom přistupuje ke zvolenému tématu jiným způsobem a odlišně od ostatních. Je to originální a zajímavé.... celý text
ludek.n


Blízko divokého srdca Blízko divokého srdca

Clairice dáva zabrať. Charakterizovala by som ju intenzivitou a červenou karmínovou farbou. Ak čakáte ľahkú jednohubku, tak v tejto knihe sa aj napriek 170 stranám jednohubky nedočkáte. Príbeh je o mladej Joanne, ktorú začíname s autorkou sledovať zhruba od jej 4 rokov, ale už v tých časoch Joanna prekypuje inteligenciou a myšlienkami, ktoré nie sú pre 4 ročné dieťa úplne typické. Joanna postupne rastie, nakoniec sa vydáva a ja by som povedala, že celá téma knihy o hľadaní seba samej a svojej osobnej slobody. Hlavná postava sa vymyká z bežných konvencií, v knihe nájdeme mnoho odkazov aj na filozofiu Spinózu, ktorá zaujímala aj samotnú autorku. Knihu som si osobne musela dávkovať, pretože jej hutnosť ma veľmi rozleptávala a chválim aj samotný slovenský preklad, keďže si myslím, že prekladateľke sa podarilo sprostredkovať aj zvláštny rytmus Lispectorinho jazyka- opakovanie slov, zvláštny slovosled, vnútorné pochody Joanny a podobne. Nejaké prirovnanie k iným knihám? Možno v rámci vnútorného monológu a plynutiu času, by som tam dala jemnú podobu s Woolfovou (aj keď kritici Lispectov skôr prirovnávajú Joycovmu Ulysesu). Zároveň, sa často hlavná postava díva na svoje konanie a myslenie, akoby z dištancu, zo vzdialenosti a racionálne to posudzuje. Originálna knižka, na prvotinu ledva 20 ročnej spisovateľky výnimočné dielo aj pre rok 2021.... celý text
adorjas



Pět brazilských novel Pět brazilských novel

Souhlasím s ostatními pisateli, že jde o dobrý výběr novel. Jsou dostatečně různorodé, napsané úplně jinými styly, jsou to různé světy. A teď jde jen o to, co komu sedne. Mně absolutně nesedla Okamžik pro hvězdu, která mě svým pseudointelektualismem a sebestřednou pózou doháněla k zuřivosti a chtěl jsem tu knihu celou zahodit. A protože asi nemám moc rád povídky, kde se nestane vůbec nic, tak mě nezaujala ani Paprika, Perus a Hezoun, jakkoliv editorka píše o autorovi, že je to klasik. Zato mě velmi potěšila prudce erotická a přitom sociální povídka Dál - dál a dál, a absolutní jedničkou, která je podle mě skvostem povídka Hříchy kmene od José J. Veigy. Ta ironie, přitom smysl pro absurditu a zároveň sonda do naprosté bezvýchodnosti - tahle kombinace je skutečně vynikající a nechtělo se mi věřit, že je to povídka ze stejného výběru. Takže tyto dva texty by měly dostat plný počet bodů a "trpí" tím, že to je výběr, a tak ty horší je "táhnou" dolů. Ale je to jen můj názor. Co mi ale přijde zvláštní, že o Brazílii jsem se toho moc nedozvěděl - nemyslím geograficky nebo fakticky, ale jakoby se ty novely odehrávaly všechny na nějakém obecném místě. Když to srovnám s Calderonovou povídkou Indián to nemá lehké (viz jinde), tak tam je Kolumbie v plné parádě se svými problémy a mentalitou - tady je to trochu vzduchoprázdno. Což z povídek dělá určité obecnější svědectví, to je asi dobře. Ale jak to není místně usazené, je to celí trochu bezkrevné.... celý text
Apo73


Blízko divokého srdce života Blízko divokého srdce života

Na první pohled jednohubka, ve skutečnosti tvrdý a poměrně těžko stravitelný oříšek (tedy alespoň pro mě). Je to spíše báseň v próze než román. Nejvíc asi knihu a autorku vystihují její vlastní slova: „Jiskry bleskových zářivých nápadů se elektricky kříží a splývají spíš v pocitech než v myšlení. Lehce a bez přechodu přeskakuje z jedné roviny na druhou …“ Teprve v doslovu jsem zjistil, že knížku (ač je vedle Okamžiku pro hvězdu, kterou napsala až jako své poslední dílo, řazena k vrcholům její tvorby) napsala autorka jako svou prvotinu v pouhých devatenácti letech. To leccos vysvětluje. Je to výpověď citově rozpolcené mladé dívky, u níž city a pocity hrají daleko větší roli než „chladný“ rozum a vedou často k různým (pro mě místy obtížně pochopitelným) citovým a myšlenkovým zvratům, a to i ve zcela zásadních životních rozhodnutích. Na druhé straně z knihy čiší neskutečná imaginace, citové bohatství a životní energie autorky.... celý text
Taťka Hraboš