Takashi Matsuoka

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Soumrak samurajů

„!!! MOŽNÉ SPOILERY !!! Bohužel je tahle kniha jedno velké zklamání. Chtěl jsem pokračování příběhu, chtěl jsem události během začátků reforem Meidži. A dostal jsem neustálé přeskakování mezi různými časy a hromadu mini příběhů. Z nichž některé byly zajímavé, jiné ani ne. Některé byly vyloženě otravné a zbytečné (třeba všechno kolem Kimi a Gora). A vlastně se nic nevyřešilo. Už v prvním dílu mi vadila "mysteriózní" linka s vizemi a tady to bylo o několik levelů horší, protože vše je dané a vše se omílá vlastně pořád dokola podle toho, v čí časové linii se zrovna nacházíme. Stále jsem čekal, kdy už se hnou události kousek dopředu a místo toho přišel zase skok zpět. A protože bylo vše dávno dané, nemělo mě co překvapit - vlastně jediným překvapením byla smrt Heiko. Závěr byl dost odbytý. Dvě knihy se řešil vztah Genjiho a Emily, celý druhý díl se to Genji snaží zařídit tak, aby se proroctví nesplnilo a Emily nezemřela - a nakonec během dvou stran prostě dojdou k tomu, že se podvolí a uvidí se... a Emily ("nečekaně") zemře. Prostě velké špatné... EDIT: Jak tak koukám na komentáře ostatních, jsem rád, že jsem četl v angličtině, protože bych tady ještě určitě lamentoval nad překladem :-D.“... celý text
— martin6849

Stmívání nad sakurami

„!!!Možné SPOILERY!!! Těžké hodnotit tuto knihu. Obsahovala všechny potřebné jednotlivosti, ale vlastně ničím nevynikala (je to takový lehčí případ Rimmerovy verze sendviče se smaženkou, chilli omáčkou a chutney). Štvala mě zbytečná fantastika s vizemi budoucnosti a děj byl průhledný a předvídatelný (až na to, že Heiko byla Eta), postavy mi nějak extra nepřirostly k srdci. Přitom se to ale nečetlo špatně a určitě si přečtu druhý díl. Nemůžu nic psát o překladu, protože jsem četl v anglickém originále, ale vadí mi český název. Originální název Cloud of Sparrows má význam, Stmívání nad sakurami vůbec. Chápu, že sakura má více japonský nádech než vrabec a tedy se to lépe prodává, ale bohužel vrabci mají v knize prostě velkou důležitost. Mohl se vydavatel trošku zamyslet.“... celý text
— martin6849

Stmívání nad sakurami

„Jen několikrát se mi stalo, že bych byla do knížky tak ponořená, až bych zapomněla na svět kolem. Tato kniha by mohla mít ještě tři sta stran a stále by mě bavila. Kolik zde bylo napínavých i dojemných částí! Příběh byl velice silný a zajímavý. O to víc mě však nemile překvapil konec, který se mi zdál příliš rychlý a zbrklý přestože vše do sebe dokonale pasovalo, nedokážu pobrat, proč se autor rozhodl ukončit velkolepý den právě takhle. Jak někdo může milovat dvě osoby naráz a jedné se zbavit ani nevzdechnout? Jak může někdo být soucitný a hodný a způsobit taková jatka? A nevěřím, že se to dá svést na jinou kulturu. :)“... celý text
— inachisio

Soumrak samurajů

„Akaoka, Šizuka , Okumichi no kami Genji...ani na konci knížky mi nejsou jasné souvislosti mezi milionem jmen...ale úplná nuda to nebyla...“
— LauraDuSantiago

Stmívání nad sakurami

„právě dočteno..(zajímavé, an po 3 pokusech se mi nepodařilo zařadit knihu mezi právě čtené - pokaždé zmizela ;))) CAVE možné SPOILERY !!!! nedalo mi to průběžně nesrovnávat s velkou perlou literatury s asijskou/japonskou tematikou - Šógunem od Clavella, ale statečně jsem nedostatky opomíjela a nechala se unášet příběhem.. zajímavý příběh jistě skýal možnosti rozvést ho ještě více...postavy byly trochu méně uvěřitelné - škaredý kazatel, hezká nešťastná dívka s čistým srdcem, puritánka až do morku kostí, i následkem traumat z dětství, pistolník (pasáž o zmasakrování Mary Anne a jejich dcer - kdo by se nechtěl pomstít ??), osvícený vrah Jimbo, a hlavní hrdinové - hezký, ne však dokonalý Genji, jeho protivníci, jeho milenka gejša/ninja Heiko, pobočníci, strážci, Hidé, Hanako, záhadný sílený strýc Šigeru, jehož pro nás nepochopitelné krvavé jednání bylo pro japonce projevem nejvyšší lásky ke svým bližním... postavy jednají místy až s nejaponskou otevřeností, docela často opouštějí zmiňovanou zdvořilost a rituály, hovory Genjiho s Emily jsou velice neformální a květnaté, což ze začátku díky slovní zásobě jistě nebylo tak snadné... ...kaaždopádně, opět jsem se nechala strhnout komplikovaým a přitom jedoduchým japonským světem tradic, formalit, poslušnosti a povinosti...kochala se kontrastem červené a bílé, v šumění borovic a moře hledala poezii zahalenou jabloňovou a rrůžovou vůní....a místy mi i slzička ukápla... snad každý z hrdinůnakonec dojde svého snu a naplní svůj osud...který ne vždy může být libý....autor nám nastínil, jak vše dopadne v Genjiho vizi... ale, dopadlo to tak doopravdy ?? polootevřený konec byl na místě :) ať si laskavý čtenář domyslí sám :) za mě hezkých 90%“... celý text
— haki34

Přejít na knížky autora