Bulba komentáře u knih
Pěkná kosmická sci-fi, autor opravdu umí psát, nemám co vytknout. Jelikož mám technické vzdělání, nevadí mi ani matematika a fyzika v textu.
Výborná detektivka, paní spisovatelka prostě umí. Prostředí polární noci originální, děj i závěr logický.
Četl jsem někdy před 50 lety a i teď se mi kniha moc líbila - dokonce jsem si některé okamžiky dokázal vybavit. Určitě přečtu i pokračování.
Knihu jsem si přečetl znovu po asi 40 letech. Pokud se nikam nespěchá, tak stojí za přečtení - nejvíc se mi líbily dialogy různých postav, zvlášť ty, v nichž vystupuje pasák vepřů, šašek nebo žid Izák - připadal jsem si chvílemi jak na divadle.
V dětství se mi kniha moc líbila, četl jsem ji několikrát a podle stáři se vždy ztotožňoval s některým synem rodiny Braunů. Nyní jsem si ji po více než 40 letech přečetl znovu - je to stále pěkné čtení, i když teď příběh beru spíše jako pohádku.
Klasická post-apokalyptická sci-fi, datum jejího vzniku lze poznat snad jen z toho, že její hrdinové občas kouří. Četl jsem někdy před 40 lety a teď jsem si ji přečetl znova - některé okamžiky děje jsem si stále pamatoval. Je na ní poznat, že vychází z období studené války, přes bezútěšnost postavení jejích hrdinů má optimistický závěr.
Z detektivek p. Velinského jsem přečetl hodně knih s Otou Finkem, oproti nim se mi první díl Alexandra Velikého (Spravedlivá pistole) zdál takový potřeštěný, a i ta orientace v ději rozděleném do spousty krátkých kapitol byla náročnější. Teď už jsem věděl, co mám očekávat, a kniha se mi opravdu hodně líbila - souhlasím se všemi kladnými komentáři. Knihy čtu jako e-knihy v novém vydání od Mystery Press.
Viděl jsem reklamu ve vlaku, půjčil si ji v knihovně a líbila se mi. Je to pěkná česká detektivka, žádný krvák, žádný sex, i když minulost postav je dost ponurá.
Pan Velinský psal výborné detektivky a i tato se mu povedla.
Ke knize jsem se dostal tak, že v časopisu Křížovka byla Listerovu dílu věnována jedna dvoustránka a tajenkou poslední křížovky byl právě název této knihy. Půjčil jsem si ji v knihovně a s nadšením přečetl. Životy průkopníků vědy jsou pro mě velice poučné. Lidé si dnes moc neuvědomují, že za současný velice pohodlný život vděčíme spoustě průkopníků v oblasti různých věd v minulosti a že to, co se nám zdá dnes v oblasti medicíny samozřejmé, bylo ještě před necelými 200 lety úplně jinak.
Kniha se mi nezdála až tak špatná, oproti prvnímu dílu méně akční a více filozofická a také chybí to objevování "nového světa". I ty postavy jsou tam trošku zvláštní, ale od dalších knih autora mě neodradila.
Z knihy je patrna levičácká orientace autorů, což je i důvod, proč tyto knihy u nás vycházely již za totality. V tiráži mě překvapil údaj - náklad - 100 000 výtisků. Jinak dobrá detektivka - a jak už je níže zmíněno, dobrá detktivka nemusí obsahovat sadistické (a přidal bych ani explicitní sexuální) scény. Ale je možné, že tento názor je ojedinělý a v nových knihách jsou proto, že je po nich v současnosti poptávka. Jinak velice čtivá odlehčená kniha - čtu je postupně teď znova všechny.
Knihu jsem si přečetl na základě kladného hodnocení v XB1. A nezklamala mě. Aź na povídku Roky naší lásky se mi povídky líbily, a některé (včetně té poslední) opravdu hodně.
Kapitán Exner opět nezklamal. Detektivky pana Erbena se mi líbí nejvíc z detektivek z předrevoluční doby.
Odebírám časopis XB-1, v němž jsou recenze knih z žánrů, kterým se časopis věnuje. Občas si nějakou dobře hodnocenou knihu koupím (jako ebook). Tato kniha dostala v recenzi 5 hvězdiček, proto jsem ji zakoupil a přečetl. Z recenze jsem nečekal, že půjde o nějakou hard sci-fi, ale přece jen mě zarazila "netechničnost" knihy - řízení kosmické lodi i zázračná záchrana hrdiny a jeho návrat na Zem. I přes tuto výhradu byl příběh pěkný, vztahy hrdinů byly snad až příliš silné (když je srovnám s tím, co vidím kolem sebe), ale je to literatura. Knihu asi už podruhé číst nebudu, ale přečetl jsem ji jedním dechem a autora rozhodně nezavrhuji.
Velice pěkná technická sci-fi s pohádkovým koncem, který mi ale vůbec nevadil. Po 50 stranách jsem si říkal, co se tam bude dít až do konce, ale bylo toho tam dost. S výjimkou některých věcí (prachová bouře při tlaku 6 milibarů, která téměř převrhla raketu) se autor držel možné reality. Jsem technicky založený a oceňuji odlehčený (humorný) pohled hlavního hrdiny, kniha se mi velice líbila.
Další díl série detektivek z 50. let, stavba příběhu (jako u všech detektivek obecně) není zcela logická, je ale mistrně vyprávěn tradičním Velinského odlehčeným způsobem.
Asi před týdnem jsem četl Nalezení od Jiřího Březiny, které se mi líbilo podstatně víc, než tato kniha. Závěrečné rozuzlení bylo takové divné. Mám pocit, že PR je větší než vlastní příběh. Tak jsem si vzpomněl na knihu Dívka ve vlaku, kde jsem měl podobný pocit. Ale ne, že by kniha nešla přečíst, jen to nebylo úplně ono.
Ze začátku mně trochu vadilo rychlé střídání různých dějových linek, ale tak po třetině jsem si zvyknul a kniha mě zcela vtáhla.