Alma-Nacida
komentáře u knih
Kde zpívají raci
Delia Owens
Čtu knihy hlavně pro jejich čarovnou moc přenést mě někam jinam. To se tady povedlo stoprocentně a moc jsem si ten výlet užila. Navíc mám ráda příběhy outsiderů a vyděděnců, zejména když si umí poradit jako Kya. Jasně, ve skutečnosti by se nejspíš nestala autorkou knih. Docela by stačilo i to ostatní... Jsem asi příliš okouzlená, než abych měla ke knize nějaké námitky. Líbilo se mi i poděkování, myslím, že jsem ještě nečetla žádné díky za táborák. ;)
Hana
Alena Mornštajnová
Zvláštní kniha, kde o začátku víte, nebo aspoň tušíte, co se asi stalo, jen nevíte jak. Asi od poloviny jsem myslela na Skácelovu báseň a na to, co člověk dokáže vydržet, když musí.
A vlastně ať je navždy po Tvém
a navěky je vůle Tvá
a život je, když něco zbylo,
a smrt, když nic už nezbývá.
Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých
Olga Tokarczuk
To bylo jako zjevení, jako sen nebo spíš možná noční můra, aspoň místy. Autorka má dar předat pocity velice silným, niterným způsobem. Kniha je pro mě nezapomenutelná, jen slabším povahám bych ji nejspíš nedoporučila.
Ronja, dcera loupežníka
Astrid Lindgren
Ronju jsem poprvé objevila až jako tennager, ale i tak mě okouzlila. Těšila jsem se, až ji seznámím s mými dětmi, a myslím, že si to užili všichni zúčastnění. :) Silná konkurence do té doby mojí oblíbenkyně od Astrid, Pippi Dlouhé Punčochy. :)
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Mé hodnocení je ovlivněné tím, že jsem se ke knize dostala ve chvíli, kdy jsem ji potřebovala a nejen pro sebe. Má nějaké ty mušky a já je vidím hlavně uprostřed, kdy musí zákonitě nastat moment přesycení jak pro hlavní postavu, tak pro čtenáře. Ale celkové vyznění bylo právě to, co jsem potřebovala slyšet, třebaže to není nic tak neobvyklého a objevného, Je to terapeutická kniha, která hlavně říká, že se nemáme nechat převálcovat výčitkami, co jsme kdy měli udělat jinak, protože to není vždy uděláno lépe, a za to si ty čtyři hvězdy zaslouží.
"Není totiž možné navštívit všechna místa ani se seznámit se všemi lidmi a vyzkoušet si všechny práce, ale všechno, co bychom v ostatních životech cítili, máme stále na dosah. Nemusíte si totiž zahrát každou hru na světě, abyste věděli, jaký je to pocit něco vyhrát."
"... Buďme laskaví k lidem v našem životě. A z místa, kde jsme, občas vzhlédněme, protože ať už stojíme kdekoli, obloha nad námi se táhne do nekonečna."
A každé ráno je cesta domů delší a delší
Fredrik Backman
Rozsahem jednohubka a přesahem spíš něco jako končící nekonečno. Líbí se mi zvláštní styl, a zdá se mi, že autor tady dávkuje dojetí kapátkem, což je moc dobře. V takovém tématu je totiž snadné sklouznout ke klišé a dojáku. Čtyři hvězdy dávám, protože jsem přeci jen četla mocnější knihu o stejném námětu, a to Starý král ve vyhnanství.
Fimfárum
Jan Werich
Zas jeden návrat, zde dokonce druhý návrat, protože první jsem podnikla se svými dětmi. A tento druhý se "svými" školními dětmi. :) Nebudu se příliš vymykat a budu pět chválu, i když některé věci mi nepřijdou veselé, Hrbáči z Damašku třeba, nebo Tři sestry a jeden prsten...
Mám eknihu a zdá se mi, že v ní je jiný výběr textů, nežli býval v tištěné knize, kterou jsem někomu půjčila, a tak zmizela navždy. :) Děti si měly přečíst Obry ze Šumavy a myslím, že vnímaly jen ten první plán, ale co už... I jen ten jazyk je tady zajímavý. :)
Gentleman v Moskvě
Amor Towles
Než jsem začala číst, zdálo se mi, že kniha odehrávající se v hotelu bude při tolika stranách nudná. To jsem se teda příjemně spletla. ;)
Začátek, který čtenáře provede Rostovovou denní rutinou, plyne vtipně, ale zvolna, a jak jsem tak čekala, co se z toho vyklube, zjistila jsem najednou, že mě to úplně vtáhlo. To mám u knih moc ráda a i zde jsem si to užila. Některé věty mě dostaly, bylo jich víc, ale za všechny aspoň něco:
"A přesto i ticho může být názorem. Ticho může být výrazem výrazem protestu. Může být způsobem přežití, ale i školou poezie - s vlastním metrem, tropem a pravidly."
Miška je má oblíbená postava. :) Mám jen pocit, že tam bylo až moc dobrých, ochotných, přátelských a vůbec milých lidí. Protože totalita probouzí v lidech nejen sounáležitost a vstřícnost, že... Bohužel. Taky ten závěr, nebo spíš ta část závěru, která je o Rostovovi, je trochu víc happy end, než se mi zdá možné. Žít bez dokladů by nešlo v socialismu ani u nás, byť ve venkovském zapadákově.
Ale jinak je to krásná kniha, ráda bych dala čtyři a půl hvězdy, ale nakonec si i těch pět zaslouží.
Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Já vám do toho samozřejmě nemám co mluvit, ale ráda bych vás informovala, že to byla skvělá kniha. :) A to ani nejsem milovnice fotbalu, ba dokonce neznám rozdíl mezi týmem a klubem. :-)
Geniální přítelkyně
Elena Ferrante
Nadšení se u mě bohužel nedostavilo. Tři hvězdy jsou za popis neapolského předměstí a za některé vedlejší postavy, jež jsou pohříchu živější a uvěřitelnější než ty dvě hlavní, které mi šly po celou dobu shodně na nervy, ač každá svým osobitým způsobem. Čekala jsem knihu o přátelství, ale sledovala jsem spíš patologický vztah deprivantky s manipulátorkou. Mrkla jsem i na jeden díl seriálu, kde mě Lenu drtila snad ještě víc.
Kámen a bolest
Karel Schulz
Zase jeden návrat po spoustě let a zase jedna kniha, která s lety ze své působivosti nic neztratila. Někdy, když se k nějaké knize vracím po době delší než 15 let, tak mám trochu strach z "pádu bohů", přeci jen se za ty roky člověk změní... Ale tady je to i po třiceti letech krásný návrat. :)
Šikmý kostel
Karin Lednická
Asi jsem měla velká očekávání, nejraději bych hodnotila dvěma a půl hvězdami. Kladně hodnotím informace o vleklé vyhrocené situaci po vzniku Československa, o tom se opravdu skoro nikde nepíše. Bohužel je to až v poslední části knihy. Postav je tam poměrně hodně, ale sledovány jsou s takovým nadhledem, že jsem se o jejich osud nijak netřásla a snad kromě dopisu Barky Ludwikovi na frontu mě ani nic nedojalo, celá kniha na mě působila podivně odtažitě.
Oceňuji autorčino pátrání a celkovou přípravu knihy.
Kníška Karla Kryla
Karel Kryl
V rámci mého "Měsíce návratů" jsem po letech vylovila i Kryla. Co říct, vše už tu bylo řečeno. Tak asi to, proč jsem nedala pět hvězd. :)
Kdybych hodnotila tehdy v čase posametovém při prvním čtení, asi bych je dala, ale teď by se mi to zdálo nespravedlivé k mým (jiným) nejmilejším básníkům, takže čistě subjektivní hodnocení. :-)
Cop
Lætitia Colombani
Nedlouhá, ale působivá kniha propojující osud tří žen vzdálených v prostoru i ve zcela odlišných realitách. S každou z nich okolí nakládá jako s občany druhé kategorie, třebaže život Smity je s oběma dalšími nesrovnatelně horší. Všechny tři se nakonec osvobodí, aspoň do té míry do jaké je to možné v jejich prostředí. Očekávala jsem asi do poloviny knihy hromadnou katastrofu, která se nedostavila. A já jsem za ten happy end vděčná.
Je fakt, že kniha má v sobě něco filmového, i když neplýtvá popisy. Film bych taky ráda viděla. ;)
Nultá hodina
Agatha Christie
Myslím, že kategorie "klasika" by se měla rozšířit i o klasiku detektivní, hororovou, krimi, atd. :) Agatha je zkrátka dobrá, mám ráda atmosféru jejích knih a myslím, že u ní jsem nikdy neměla ten pocit, že by se jí něco nepovedlo. I když jistě jsou i u ní nějaké perly a pak standardní kousky, tak ten průměr je pořád vysoce nadprůměrný. ;-)
Ve službách zla
Robert Galbraith (p)
Tohle byl rozhodně nejlepší díl z celé série, méně vycpávek, rychlejší spád a nečekaný závěr , takže i odpouštím Robinino poněkud otravné tápání ve vztahu ve stylu "vzít, nebo nechat být".
Malý pražský erotikon
Patrik Hartl
To víte, je tu korona, tak čtu i to, co bych jinak minula se správným tušením, že to není pro mě. Nebylo. Vůbec nechápu oblibu autora, nic mi nepřišlo ani vtipné, ani zajímavé, nebo nějak nové, jiné. Zase užiju cimrmanské hodnocení: nuda, nuda, šeď, šeď.
Pan Kaplan má stále třídu rád
Leo Rosten
No ták, aspoň o píďu ustupte... :-) Výborný slovní humor v dokonalém překladu. Jedna z knih, k nimž se vracím.
Tajemný cizinec
Mark Twain (p)
Ejhle, člověk! Nejstrašnější ze všech bytostí, horší než sám...
To bylo tedy zcela netwainovské, ale velmi účinné. Zajímalo by mě, jak text vypadal před úpravami A. B. Paina.
Rozhlasové zpracování je skutečně excelentní.
Quo vadis
Henryk Sienkiewicz
Sienkiewicz umí psát a kniha se čte dobře, takže mu skoro i odpustím, že je to tak trochu černobílé, jakoby morálka bez křesťanství snad ani neexistovala. Kdysi jsem tu knihu doslova milovala, což jí v současnosti přidalo jednu hvězdu. :)