Jana_Hlus komentáře u knih

Autorka velmi dobře píše, horší je to již s náměty, ten první jsem už četla několikrát podobně zpracovaný i u jiných autorů, a zdál se mi zbytečně vyhnaný do krajnosti, ten druhý popisuje příběh úchyláka, jistě, takové věci se bohužel stávají, ale dvě takhle drsná témata za sebou mi trošku vzala vítr z plachet a třetí jsem už nedočetla... Víckrát se ke knížce vracet nebudu. (3/5).

1 02.05.2019

Knížka se čte dobře, díky jednoduššímu zpracování jsou fakta lépe zapamatovatelná a známé osobnosti tak dostávají více záživnou "jiskru". (4/5)

1 02.05.2019

Tak tento díl se Minierovi opravdu podařil, hurá, po těch dvou slabších románech, jsem si čtení tentokrát fakt užila. Perfektní zápletka, propojení minulosti s přítomností, větší množství dějových linek, které v tomto textu ale nezaclání jako zbytečný balast. Servaz v "Sestrách" působí jistě a až na naražená žebra je ve formě. A zápletka mě překvapila, možná maličko přitažená za vlasy, ale určitě zkousnutelně. Za mě paráda, doporučuji (5/5).

8 02.05.2019

Knihu Převoznice mezi světy bych doporučila zejména čtenářům, kteří mají v oblibě Paola Coelha, ale věřím, že to své si tam najdou všichni, kdo jsou otevřeni světu, nejsou konzervativní, dokáží se zamyslet i nad tím, co není hmatatelné a chtějí lépe poznat sama sebe. A také těm, kteří již přečetli mnoho knih z oblasti osobního rozvoje a zjistili, stejně jako já, že spousta těchto publikací vaří jenom z vody a text jde jen po povrchu. Netvrdím, že se se vším čtenář ztotožní, ale Pavlína Zachařová ve své knížce nabízí možnost se na život podívat z jiné perspektivy a je jen na čtenáři, co si z toho odnese.

Již je to více než měsíc a stále ještě jsem si na tuto knihu neutvořila názor, jsou tam věci, které mě uchvátily, dobro, duchovno, určité uklidnění ve smyslu, že vše se dá nějak řešit, na druhou stranu jsem tam ale zakopávala o spoustu banalit a lpění na věcech (zejména značkových). Jako by to psali dva lidé:-).

15.03.2019

Kniha mě zaujala hlavně obálkou, krásnými ilustracemi, z textu oceňuji povídky Dáma na C1 a Stopem na konec světa. Zbytek mě příliš neoslovil. Škoda, že i ostatní povídky neměly úroveň těch dvou zmiňovaných, to by byl parádní debut, takto podle mého názoru lepší průměr. (3/5).

1 15.03.2019

Zajímavá teorie, která seznamuje čtenáře se čtyřmi komunikačními typy, bohužel podle mého názoru příliš zjednodušujícím způsobem.

15.03.2019

Moc pěkně zpracovaná kniha, která poradí, jak pracovat s mandalami a porozumět jim a jejich prostřednictvím sobě. Velmi oceňuji jak srozumitelný text, velké množství inspirativních mandal, tak i doporučení, jakou hudbu si k tomu pustit.

16.02.2019

Přestože má kniha více než 400 stran, přečetla jsem ji během pár dní. Frederiku i Alexe mám ráda, jen mi přijdou nějak čím dále méně uvěřitelní, působí trošku jako "nadlidi", i když aspoň chvilkama tápající. Příliš mě nenadchla osobní dějová linie Fredriky, že by měla podobné trápení jako před časem Alex, mi přijde trošku přitažené za vlasy. A motivy vražd - myšlenka dobrá, pomstít nepotrestaného "původce zla", ale nebylo to propracované tak, jak jsem byla zvyklá třeba ze "Sedmikrásek". A ten otevřený konec? Jakoby už fakt chtěla autorka pracovat na něčem jiném... Ale jak už to tak bývá, myslím si, že se zase v budoucnu k této sérii vrátí, tohle jí fakt sedělo. A něco mi říká, že by nakonec spolu mohli Alex s Frederikou tvořit nejenom pracovní tým:-). (3/5)

3 01.01.2019

Nebylo to špatné, taková oddechovka, do S. Kinga to teda mělo daleko, ale přečíst se to dalo, napsáno je to svižně, nápad docela dobrý, bavil mě i jazyk vypravěče. Ale jinak bych řekla průměr. (3/5)

4 01.01.2019

Nelehký osud hlavní hrdinky Doris a její životní lásky na pozadí složité doby, dokreslený vyprávěním příběhů lidí, jejichž jména jsou zapsaná v červeném adresáři. Krásná obálka a velmi dobře napsaná anotace mě chytly na udičku. A nelituji. I když si myslím, že kniha měla mnohem větší potenciál, nápad byl perfektní, zpracování trošku pokulhávalo.

Kniha se četla dobře, ale příběhy vedlejších postav byly useknuté, často zakončené jedním odstavcem vysvětlujícím, jak dotyčný (á) zemřela. M. Faber by z toho udělal minimálně 600 stran, autorka nepotřebovala ani polovinu, ale možná právě díky určitému zjednodušení jsem knihu přelétla jako vítr, jen z toho závěru jsem příliš nadšená nebyla. (3/5).

4 27.12.2018

První pomoc pro rodiče puberťáků, vtipný, s nadhledem a oddechově psaný text, který pohladí dušičku, když tápeme, jestli je chování potomka normální. Snad jen ta malá světle modrá písmenka na bílém podkladu mi poněkud vadila, přece jenom se dá předpokládat, že cílovou skupinou jsou rodiče puberťáků a ti už nejspíš ve svém věku nebudou mít zrak jako ostříž a luštit málo výrazný text na bílém podkladu ve chvíli rozrušení jim k duševní pohodě příliš nepřispěje:-). Ale na druhou stranu oceňuji barevnost a nápaditost obálky (3/5).

PS. Víte, co to znamená WTF? Já jsem si do přečtení slovníčku v této knížce myslela, že je to BTF:-). Volný překlad: "Co to k sakru je?"

1 27.12.2018

Nic proti současné české červené knihovně, ale tohle neklaplo, podstatně slabší než "Má dáti dal". Nevěrohodní, naivní, povrchní až hloupí hrdinové, trošku mi to připomnělo nové české pohádky, co teď dávali v televizi o Vánocích:-). (2/5)

1 27.12.2018

Takovou šílenost jsem dlouho nečetla, asi je to teda tím, že jsem ve středním věku a zřejmě je kniha spíš určena mladým ženám, ale abych řekla pravdu, nevěřím, že takto mladá děvčata o svém ženství smýšlí. Dřevochlap křížený s feministkou, že by prototyp současné mladé dívky? To snad ne...:-)

Psát autorka umí, naštěstí (nebo naneštěstí?), ale knihu bych doporučila jen otrlým čtenářkám a výše uvedeným dřevochlapům...(2/5).

3 08.12.2018

Po přečtení čtyř "povídek" jsem chtěla knihu odložit, text mi přišel neuvěřitelně povrchní, ale pak jsem si řekla, že jí dám ještě šanci a pokračovala dál. A dobře jsem udělala. Ne, že by text šel nějak do hloubky, ale musím uznat, že autorka má vynikajícící smysl pro zachycení drobných kousků různých životů a dokáže z nich poskládat zajímavou mozaiku. Je znát, že má velký přehled také o psychologii, to oceňuji a také to, že píše čtivě. Škoda jen, že její texty nepřekročily rámec vyprávění, jsou vychrleny velmi rychle, autorka si s tím vůbec nepohrála, nevypilovala a dost velký problém jí činil závěr "povídek". Jako když vám bude někdo vyprávět příběh své sousedky a místo, aby ho vypointoval, usekne ho jednou, často nesmyslnou větou. (3/6).

1 19.11.2018

Moje hodnocení je trošku přísnější s ohledem na to, že kniha vyhrála Literární cenu Knižního klubu.

Zápletka se mi zdála přitažená za vlasy, oba hlavní hrdinové mají dokonalé rodiče, kteří však ve stejnou chvíli selžou a tím dojde k finálnímu zkratu. Obě hlavní postavy jsou si hodně podobné a tím, že se střídají ve vyprávění, kdy každá vypráví příběh ze svého pohledu, ještě více vynikne fakt, že se příliš neliší ani ve způsobu vyjadřování či přemýšlení. A musela jsem se při čtení ptát, opravdu tak tato věková skupina přemýšlí, jedná a mluví? Působilo to na mě jak lifestylová pohádka bez happyendu.

Pozitivně hodnotím to, že text se četl dobře, škoda jen dvou chybiček, kterých jsem si všimla hned ze začátku knihy, to bych u knihy vydané v renomovaném nakladatelství nečekala. (3/5).

1 14.11.2018

Zdá se mi, že se teď často objevuje u "mladých" českých autorů způsob psaní, který souzní se současným více méně povrchním životním stylem, kdy autor příběh jakoby na čtenáře vrchlí, nejde do hloubky, nahodí častokrát i velmi závažná témata, klade různé protichůdné otázky, na které neodpovídá a když má pocit, že by se do toho třeba nějak moc zapletl, tak text ukončí. Možná v budoucnu budou obsahovat knihy už jen názvy kapitol? Aby se autor ani čtenář příliš nezdržovali?:-)

A to je podle mého názoru případ i této knihy, dobře rozjetý scénář, zajímavé prostředí i velmi složitá problematika uprchlíků, to vše mělo velký potenciál, který zůstal nevyužit. Na druhou stranu se ale kniha dobře četla, hrdina byl i ve své asociálnosti uvěřitelný a text o dnešní době hodně vypověděl. Takže to vlastně nakonec ta slibovaná temná groteska byla:-). (4/6)

PS. Možná by se hodil slovníček, párkrát jsem tápala, co "ajťácko-facebookové" výrazy znamenají. Holt už nejsem teeneger:-).

5 06.11.2018

Porovnám-li obě autorovy knihy, lépe na mne zapůsobila prvotina Hadrový panák, ale ani Loutkář mě nezklamal. Kniha se čte dobře, postavy jsou zajímavě propracovány, i přes různé charakterové podivnosti jsou uvěřitelné a působí lidsky. Jen bych uvedla, že Loutkář je plný mrtvol, případ, který vyšetřuje Baxterová a spol. je hodně brutální a proto bych ho nedoporučila slabším čtenářským povahám. (4/6).

5 30.10.2018

Tato kniha mi přinesla spoustu odpovědí na otázky, které jsem si podvědomě kladla a nenecházela odpovědi. Dneska už vím, proč občas cítím to, co cítím. Kniha je napsaná srozumitelně i pro laika, velmi oceňuji seznámení se základními meditacemi a shrnutím důležitých bodů, jak by se měl citlivý člověk "chránit". Ale zaznamenala jsem, že se kniha na několika místech opakuje, na druhou stranu - opakování matka moudrosti:-). (4/6)

5 30.10.2018

Ze začátku velmi příjemné překvapení, skvěle vykreslené postavy i jejich myšlení, každá z jiné generace a přesto naprosto uvěřitelné. Závěr bohužel poněkud připomíná červenou knihovnu, což je škoda, ale i tak dávám 4/5.